Brno je sídlem druhého největšího vývojového centra Yunexu na světě. Větší naleznete jen v bavorském Mnichově. Se šéfem brněnského vývojového týmu Matějem Dusíkem a Product Ownery Vojtou Kalábem a Zdeňkem Kunou jsme si krátce popovídali o jejich cestě do Yunexu, co se v Brně vyvíjí, i jak se jim žije po vyčlenění Yunexu z nadnárodní společnosti Siemens.
Začnu osobně. Co Vás do Yunexu přivedlo?
Vojta: Já jsem nastupoval ještě do Siemens Mobility. Bylo to v roce 2016. V Advantechu jsem pracoval na vývoji průmyslových síťových prvků a do Siemensu jsem přešel vyvíjet řídící centrály. Byly tu vždycky zajímavé projekty. Spojení IT technologií a dopravy je atraktivní.
Zdeněk: Také jsem nastupoval ještě do Siemensu. Přišel jsem z Honeywellu, kde jsme vyvíjeli avioniku pro civilní letadla. V týmu jsme mimo jiné pracovali na systému šetřící letecké palivo, který mě fascinuje dodnes. V Siemensu jsem začal pracovat na systému SiTraffic Motion, který se o šetření paliva u dopravních prostředků, respektive o minimalizaci emisí ve velkých městech, také snaží. Ekologický aspekt produktů mě vždy motivoval k práci.
Matěj: Já jsem v porovnání s kolegy nováčkem. Dorazil jsme v době, kdy se Yunex od Siemensu osamostatňoval. Lákaly mě ambiciózní vize vedení Yunexu revolucionizovat řízení dopravy. Chtěl jsem také pomoci s nastavením efektivnějších procesů v rámci RnD a DevOps. Předtím jsem šest let budoval nový vývojový a výzkumný tým v Konice Minoltě. Tohle byla nová výzva.
Vnímáte to odtržení od velkého korporátu jako jednoznačnou výhodu?
Matěj: Ano. Můžeme díky tomu postupovat rychleji. Menší firma má efektivnější procesy, vedení je blíže lidem, projektům i zákazníkům. To přináší rychlejší reakce na podněty z trhu. V Siemensu se kolegové dopravou také nadále zabývají, například pracují na vlacích a řízení železniční dopravy. To je ale úplně jiný produkt s životním cyklem v desítkách let. Náš trh je rychlejší, jsme blíže IT. Proto bylo rozumnější aktivity rozdělit.
Nepřicházíte tak současně o zázemí?
Matěj: Rozhodně ne. Pořád jsme globální firma s více než třemi tisíci zaměstnanci, pobočkami ve čtyřiadvaceti zemích světa a globálními zákazníky. Řídíme dopravu v Brně, Mnichově, nebo třeba Miami. Díky vstupu strategického partnera Atlantia navíc máme zajištěné financování pro rozvoj, vývojové projekty a inovativní produkty.
Jakou úlohu v tom hraje brněnská pobočka? Na čem pracujete?
Matěj: Se více než sedmdesáti lidmi jsme druhé největší vývojové centrum Yunexu. Nemáme tu sice čistě hardwarový vývoj, ale co se týče software, pracujeme na všech částech systémů. Na všech globálních projektech. Vyvíjíme řadiče pro řízení křižovatek, prvky pro centrální dohledový systém, systémy pro komunikaci mezi auty a infrastrukturou, i jednotlivé detektory. Rozvíjíme současné úspěšné produkty, třeba celosvětově používané špičkové řadiče sX. Ale vyvíjíme i úplně nové produkty a technologie. Třeba integrační IoT platformu, nebo produkty na bázi strojového učení a umělé inteligence, které vedou tady kolegové.
Strojové učení, umělá inteligence. Můžete o tom prozradit více?
Vojta: Strojové učení používáme v našem projektu Advanced perception. V posledních letech přibývají podél silnic nejrůznější detektory – kamery, radary, lidary, všesměrové mikrofony. To vše generuje nesmírné množství dat. Cílem Advanced perception je tato data propojit a využít. Pomocí machine learningu vytváříme v reálném čase věrný digitální obraz křižovatky a analyzujeme ho. Jedním z cílů je zvýšit ochranu zranitelných účastníků provozu, chodců a cyklistů. Snažíme se dopředu detekovat nebezpečné situace a varovat před nimi řidiče. V delším horizontu pak analyzujeme shromážděná data a identifikujeme riziková místa.
Jak je možné dostatečně rychle informovat řidiče?
Vojta: V případě starších vozů řidiče upozorníme pomocí signalizace na křižovatce. S moderními vozy ale umíme komunikovat přímo. Díky tomu se třeba při odbočování na head-up displeji zobrazí upozornění, že za rohem přecházejí chodci nebo vedle vás jede cyklista skrytý ve mrtvém úhlu. My informaci předáme pomocí bezdrátové komunikace OBU (On Board Unit) jednotce vozu a auto se již postará o vyrozumění řidiče.
Zdeňku, umělou inteligenci využívá Váš projekt, že?
Zdeněk: Ano, umělou inteligenci využíváme v projektu SPaT. Nyní nově do měst dodáváme industriální mikrokontroléry v podobě malých krabiček, které síťově připojujeme k řadiči křižovatky. V první fázi se takzvaný Spatbox nejprve učí závislostem mezi stavy signálních skupin a stavy detektorů. Výsledkem učení je model, který na základě detektorových dat a aktuálním stavu signálních skupin dokáže predikovat stav signalizačního zařízení v predikčním horizontu několika desítek sekund. Laicky řečeno, Spatbox logika dokáže odhadnout budoucí světelný stav semaforu ve směru, ve kterém účastník silničního provozu přijíždí. Tato informace se předává RSU jednotce. RSU jednotka prostřednictvím standardu ITS-G5 posílá zprávu o predikci OBU jednotkám v dosahu a výsledek je posléze prezentován na HMI řidičům. Ti, jsou díky tomu informováni s předstihem o tom, co se na světelné signalizaci za pár vteřin objeví, mají tedy delší čas na plánovaný manévr. Tím se primárně zvyšuje bezpečnost průjezdu křižovatkou, plynulost dopravy a sekundárně snižuje množství vyprodukovaných emisí ve vybavené oblasti.
Vozů s OBU jednotkami ale zatím moc nejezdí…
Vojta: Pokud si příští rok koupíte nové Audi nebo Volkswagen, bude to již umět. Takto vybavených aut bude postupem času přibývat. To je přirozený vývoj. My teď pracujeme na tom, aby byla připravená odpovídající infrastruktura, která poskytne smysluplné služby.
Zdeněk: Maximální přínos pro koncového uživatele to bude mít až s fúzí námi poskytovaných služeb a technologií ve vozidle. Informace poskytované infrastrukturou jsou důležité i pro rozvoj autonomních vozidel, jak může být pozorováno u zkušebního provozu autonomního autobusu v Hamburku, který prokázal, že komplexní informace poskytované infrastrukturou jsou pro zajištění bezpečnosti provozu nepostradatelné.
O bezpečnosti se často hovoří i v souvislosti s IT. Jaké nároky jsou kladeny na systémy řídící dopravu?
Matěj: Vysoké. Mnoho zákazníků nás považuje za součást kritické infrastruktury. Musíme splňovat nejpřísnější standardy v oblasti cyber security. Vyvíjíme proto podle principu security by design. Na bezpečnost se velmi kriticky myslí od samého začátku.
Chcete se dozvědět více? Poslechněte si rozhovor s kolegy ve Smitio TALK: